Historie baňkování

Baňkování je zmiňováno v lékařských materiálech již v Mezopotámii a Řecku před více než 5 000 lety. Ještě před naším letopočtem byla léčba baňkami zavedena v Egyptě i Řecku, kdy se za pomoci podtlaku baněk napravovali posunuté obratle. Stala se i součástí tradiční Čínské medicíny i Indické ajurvédy. V průběhu století se o baňkách vyskytují zmínky v Asii, Evropě, Africe, postupně pak také na ostatních kontinentech. Nejdříve se používali k odsátí „zlé krve či zloby a zlých duchů“ hnisu z boláků, štípanců a nejen hadího jedu.

Tzv. pouštění žilou, kdy se odstraňují toxiny z těla, se používalo ještě do poloviny 19.stol. Tyto léčebné účinky se dnes opět uznávají, ale patří pouze do rukou lékařů.

Baňky

Prvními baňkami byly, a stále se používají zvířecí rohy, bambus a tykve. Následovaly skleničky, ze kterých se za pomoci ohně odsával vzduch a vznikal tak potřebný podtlak. V dnešní době se používají baňky keramické, gumové, skleněné, silikonové, umělé …

Při masážích používám pouze suché baňkování.

Kdy baňkovat

• bolesti a zatuhlost kolem postižených kloubů
• pro zvýšení pohyblivosti
• při pocitu brnění a tuposti končetin
• pro navrácení pocitu jistoty a stability
• náprava vpadlých obratlů v součinnosti s Dornovou metodou
• podporu tvorby kloubního mazu v kloubech
• reflexně při problémech se systémy v těle: dýchací, vylučovací….
• na podporu toku lymfy, krve a prokrvení periferií
• při detoxikaci těla: prohříváme a odvádíme škodliviny z míst městnání
• pro celkovou regeneraci
• k podpoře imunity –  při prokrvení daného místa baňkou na uvolněné místo začne přicházet výživa, okysličená krev. Je to stimul pro nervy a orgány na jehož základě se obnoví tok energie a tělo může spustit své ozdravující funkce.

Kontraindikací baňkování, jsou jakékoli změny v organismu odlišující se od stavu  zdravého člověka.

Pomocí baněk můžeme provádět i baňkovou masáž.